Byl jsem blbec. Vztah není o výkonu.
Upřímně nevím, kde začít. Když s někým žijete 25 let, máte tolik zážitků a důvodů k poděkování… Sobecky začnu od sebe.
Nevědomky jsem se zamiloval do té pravé
Měl jsem v životě ohromné štěstí na lidi, které jsem potkal. Vlastně nevědomky jsem se zamiloval do ženy, která mě celý dosavadní život mlčky, tolerantně podporuje. Jsou lidi, kteří mají neskutečný dar být tou tichou silou, která pomáhá, zasahuje a ustoupí. Mít takový cit je opravdu vzácnost. Někdy nemusíte o věcech, situacích a názorech mluvit, ale vzájemně je sdílíte a podle toho i konáte. To je náš vztah.
Volnost, která mě drží při zemi
Moje žena mi umožnila být šťastným. Co to znamená? Ví, že jsem spokojený, když se věnuji svým aktivitám a projektům, dává mi k tomu volnost. S o to větší radostí se vracím domů, abych byl s ní a rodinou. Můj život je velká houpačka, ne ve smyslu dole a nahoře, ale ve smyslu ponoření se do jednoho projektu a pak zase do jiného. Dnes se ty doby prodlužují, ale vždy je to intenzivní. Proto jsem neskutečně vděčný za její pochopení a podporu.
Byl jsem blbec – a naštěstí jsem z toho vyrostl
Vím, že to se mnou není jednoduché. Zvlášť, když pořád jedete na výkon a stalo se, že jsem si díky svému nerozumu myslel, že i vztah je o výkonu a zlepšování. Ano, byl jsem blbec, ale naštěstí jsem z toho vyrostl a náš vztah to díky mé ženě přežil.
Jedna zajímavá vlastnost nás sbližuje. No ono jich bude mnohem víc, ale to by bylo na knihu, ne blog. Lidi rozděluji na cestáře a cílaře. Cestáři milují to dělání a tu cestu, vlastně se mnohdy bojí, co se stane, až bude hotovo. Proto mnohdy ani nedokončují. Pak jsou cílaři, ti chtějí mít hotovo, dokončeno. My oba jsme cílaři. Jednou jsme si o tom povídali, že bychom vedle sebe cestáře nesnesli. Vidět stále rozdělanou práci. Práce nás spojuje. Prostě nás baví. Nemám třeba víkendy, protože pracuji, když mohu, a odpočívám, kdy potřebuji.
Skromnost, která se nedá naučit
Co bych chtěl vypíchnout, je neskutečná skromnost mé ženy, která je v životě velmi cenná. Je to výsada, která se nedá naučit. Stačí, když se my muži přenášením odpovědnosti na svoje bedra stresujeme sami, a ještě kdyby byl doma! To se pak nedá podnikat, někdy ani žít. Mně drží při zemi. Někdy je mi líto, že je jí až moc, ale chápu to.
Co je v životě skutečně důležité
Závěrem chci říct, že vše není jen zalité sluncem, ale když ty základní a nejdůležitější hodnoty jsou pevné a vzájemně se sdílí a žijí, pak ostatní vlastnosti a libůstky jsou malicherné. Člověk si musí vyjasnit, co je v životě důležité, pak se umí rozhodovat a my chlapi neblbnout. Přeji vám mužům, abyste si ty důležité hodnoty brzy vyjasnili, ať se do toho života moc nezamotáte.
A Tobě, Simčo, za vše děkuji.
